Co je metakognice? 3 Výhody metakognitivního vědomí
Metakognitivní myšlení představuje vědomé uvědomění si vlastních myšlenek a mentálních procesů. Znamená to reflektovat své vlastní vzpomínky, styl učení, mentální návyky, denní sny a další atributy vašich každodenních vědomých a podvědomých vzorců myšlení. Zjistěte více o tom, co je metakognice a jak ji můžete použít ve svém každodenním životě.
Co je metakognice?
Metakognice je jednoduše řečeno přemýšlení o myšlení. Je to forma uvědomění vyšší úrovně, ve které přemýšlíte o své vlastní schopnosti učit se, vyhodnocovat a chápat informace.
Metakognice je prominentním předmětem studia v oblasti pedagogické psychologie, protože zvýšená metakognice studentů je hlavním cílem institucí na primární, sekundární a postsekundární úrovni. Učitelé a pedagogičtí psychologové doufají, že prostřednictvím podpory lepšího pocitu sebeuvědomění podpoří efektivnější formy učení studentů.
Každému člověku může prospět jiný druh metakognitivní strategie – a ironicky, bude to vyžadovat trochu přemýšlení o vašich vlastních metakognitivních schopnostech, abyste viděli, co vám nejlépe pomůže dosáhnout vašich osobních cílů učení.
3 Výhody metakognitivního vědomí
Metakognitivní znalosti vám poskytují jedinečnou schopnost porozumět sobě a způsobu, jakým přemýšlíte. Zde jsou tři klíčové výhody metakognitivního povědomí:
1. Větší potenciál pro empatii : Jak lépe porozumíte svému vlastnímu myšlení, můžete si vyvinout větší smysl pro empatii k ostatním lidem. Sledování pohybu vašich emocí nahoru a dolů, sledování různých myšlenkových pochodů a zapojení do jiných forem sebemonitorování vám pomůže uvědomit si, že udržení duševního zdraví a štěstí může někdy vyžadovat těžkou práci. S tímto uvědoměním přichází schopnost projevit empatii ostatním, kteří den za dnem procházejí stejnou věcí.
2. Vylepšené dovednosti při řešení problémů : S každou novou zkušeností s učením dále zdokonalujete své dovednosti při řešení problémů – a když přemýšlíte o tom, jak problémy řešíte, získáváte příležitost dále zdokonalovat své metakognitivní dovednosti. Metakognice vám umožňuje překonat pouhé řešení problémů, aby vám pomohla lépe dospět k ideálním studijním strategiím a kreativním formám myšlení, které vám jako jednotlivci výrazně vyhovují.
3. Zvýšené sebeuvědomění : Čím více se zapojíte do sebezpytování, tím více si uvědomíte sebe i to, jak jako jednotlivec zpracováváte informace. Větší sebeuvědomění – zejména vašeho vlastního odlišného kognitivního stylu – vede k lepšímu pochopení strategií, které byste měli používat k dosažení svých cílů. To vám může pomoci dále zlepšit vaše vlastní znalosti a chápání světa.
7 Příklady metakognitivních aktivit
Existuje mnoho různých součástí metakognice a všechny je můžete použít různými způsoby. Zvažte těchto sedm příkladů metakognice v akci:
1. Uznání předsudků : Metakognice vám pomáhá posílit vaše schopnosti kritického myšlení , včetně toho, kdy jste spravedliví nebo kdy projevujete zaujatost . Čím větší vhled do svých vlastních myšlenkových procesů získáte, tím lépe budete rozlišovat, kdy jste objektivní, oproti tomu, kdy necháte své ego a emoce, aby překážely spravedlivé analýze. Tato forma metakognitivní regulace se může ukázat jako užitečná v různých oblastech lidského života, jak akademického, tak osobního.
2. Porovnávání vzpomínek : Metakognitivní uvědomění vám umožňuje přemýšlet o předchozích znalostech i o současných zkušenostech. Předpokládejme, že jste jeli do New Yorku jako středoškolský student a měli jste skvělý čas, ale novější cesta vám připadala nevýrazná. Využitím vědomí metapaměti můžete vyhodnotit obě zkušenosti proti sobě a pokusit se zjistit, proč jedna vzpomínka působí pozitivně a druhá ne. Výsledkem je, že tento druh metakognitivní zkušenosti vám může pomoci lépe porozumět tomu, jak se cítíte ve věcech – jako je New York City – v obecnějším smyslu.
3. Úprava vlastního písma : Psaní je vrozený kognitivní úkol a vyžaduje, abyste přeměnili nemotorný myšlenkový proces ve správnou sadu slov, abyste co nejjasněji vyjádřili, co máte na mysli. Když tedy upravujete svůj vlastní text, přemýšlíte o svých vlastních myšlenkách ještě dále – hodnotíte, zda jste na stránce před vámi řekli přesně to, co jste skutečně cítili. To může zlepšit vaše porozumění čtenému obecně a zároveň se může ukázat jako velmi užitečná forma sebehodnocení.
4. Vyhodnocení osobních silných a slabých stránek : Udělejte si chvilku na zamyšlení nad vaším nedávným plněním vzdělávacího úkolu. Proveďte sebehodnocení – zeptejte se, v čem se vám dařilo a co představovalo problémy. Pokuste se definovat své vrozené silné a slabé stránky, pokud jde o přemýšlení a zapamatování informací. Tento metakognitivní proces se stává formou seberegulace – umožňuje vám zjistit, jak dále posílit své silné stránky a najít způsoby, jak zlepšit své slabé stránky.
5. Zlepšování vlastních učebních procesů : Každý student je jiný, ale větší povědomí o vašem osobním stylu učení pomůže téměř každému. Některým může například více prospět výslovná výuka od učitele, zatímco jiní dávají přednost studiu samostatně. Dosažení jedinečné a samoregulované učební strategie, která je odlišná od vašich vlastních talentů, vám pomůže dosáhnout lepších výsledků v příštím kvízu a dosáhnout většího pocitu sebeuvědomění, když jste v něm.
6. Plánování budoucnosti : Využijte své metakognitivní schopnosti k přemýšlení o svých kognitivních a emocionálních reakcích na potenciální události. Vytvořte si pojmovou mapu o tom, kde si myslíte, že byste se chtěli vidět za pět let, a pak se sami sebe zeptejte, proč se tak cítíte. Vezměte tento pocit sebepochopení a vybojujte si vhodné strategie k dosažení svých budoucích cílů.
7. Cvičení všímavosti : Meditace je předem naplánované období sebereflexe, takže je těžké si představit lepší čas, kdy byste mohli bez úsudku sledovat své vlastní kognitivní procesy v akci. Jinými slovy, když meditujete nebo praktikujete všímavou pozornost, zapojujete se do formy metakognitivního monitorování v reálném čase. Můžete se buď rozhodnout, že se při meditaci budete pozorně soustředit na své metakognitivní návyky, nebo se je pokusit uvolnit, když budete věnovat pozornost jinému předmětu, jako je dech.